Na webech výrobců plotů, pergol a zábradlí je to jedna z nejčastějších věcí: políčko na délku, sazba za metr a tlačítko „Spočítat“. Zákazník zadá 23 metrů a hned vidí cenu.
Je to rychlé, srozumitelné a skoro vždy špatně. Ne proto, že by sazba byla špatně nastavená. Produkt na míru se prostě nepočítá z metrů. Počítá se z polí, sloupků, rohů, bran, výšek a terénu, a to všechno metry nevidí.
V tomto článku ukážeme, kde přesně se cena za metr láme, proč to cítí zákazník i obchodník a co dělat místo ní.
Odkud se bere sazba za metr
Sazba za metr obvykle nevzniká náhodou. Výrobce vezme typické pole, spočítá jeho cenu a vydělí ji šířkou.
Příklad s ilustračními cenami: panel na pole široké 2,5 m stojí 95 €, sloupek s patkou a krytkou 50 €. Jedno pole s jedním sloupkem je 145 € na 2,5 metru, tedy 58 € za metr. Po zaokrouhlení 60 €/m.
Na průměrném plotu to sedí. Jenže zákazník si neobjednává průměrný plot.
Kde se cena za metr láme
Vezměme stejný systém a plot dlouhý 23 metrů v jedné linii. Kalkulačka ukáže 23 × 60 € = 1 380 €. Skutečný rozpočet vypadá jinak:
kalkulačka 23 m × 60 €/m 1 380 €
skutečnost 23 m : 2,5 m = 9,2 → 10 polí
10 panelů × 95 € 950 €
11 sloupků × 50 € 550 €
1 500 €
Rozdíl 120 € vznikl ještě před první brankou. Pole se nedá koupit na desetiny a plot s deseti poli má jedenáct sloupků, ne deset. A to je ten nejjednodušší případ.
Další místa, kde metry nevidí, co zákazník objednává:
- Rohy. Stejný plot zalomený do tvaru L, 14 m a 9 m, má pořád 23 metrů. Pole se ale dělí jinak a rohový sloupek bývá silnější profil.
- Brány a branky. Počítají se na kusy a mají vlastní sloupky a kování. U některých systémů posuvná brána změní profil sloupků na celém plotu.
- Výška. Vyšší plot neznamená vyšší sazbu za metr, ale jiný panel a jiný sloupek. V ceníku je to nový řádek.
- Terén. Svah znamená stupňovitá pole a delší sloupky. Betonové patky a zemní vruty se oceňují každé jinak.
- Barva a povrch. Příplatek za barvu mimo standard se často účtuje za celou zakázku, ne za metr.
- Montáž a doprava. Mají své minimum, takže krátký plot je za metr dražší než dlouhý.
Proč to cítí zákazník i obchodník
Když kalkulačka ukáže méně, než je skutečná nabídka, zákazník to nečte jako chybu kalkulačky. Čte to tak, že cena vzrostla ve chvíli, kdy už projevil zájem. Když ukáže víc, část zákazníků odejde a nikdy se nedozvíte, že jste byli levnější.
Obchodník mezitím dostane poptávku s jedním číslem: 23 metrů. Neví, kde jsou rohy, kde má být brána, jaký je terén ani jakou výšku zákazník chce. Kalkulačka tyto údaje nepotřebovala, takže je ani nezískala. První e-mail obchodníka je proto seznam otázek.
Co dělat místo ceny za metr
Řešením není lepší sazba. Řešením je počítat cenu tak, jak ji počítá obchodník: z pravidel.
- Zákazník zadá tvar, ne jen délku. Strany, rohy a místo pro bránu. Z toho se dají spočítat pole, sloupky i rohové prvky.
- Pravidla platí vždy. Maximální šířka pole, povolené výšky, co se s čím dá kombinovat. Kombinace, která se nedá vyrobit, se nedá ani zvolit.
- Cena se skládá z ceníku. Panely podle šířky, sloupky s krytkami, brány a doplňky, položka po položce, stejně jako v nabídce.
- Obchodník dostane specifikaci. Místo „23 metrů“ přijde tvar plotu, výška, barva, brány a cena, ze které se dá rovnou připravit nabídka.
Přesně takto počítá plotový engine v konfigurátorech treede: z nakreslených stran rozdělí pole, rozmístí sloupky a brány a cenu složí z ceníku prodejce.
Kdy cena za metr stačí
Cena za metr není špatná sama o sobě. Jako první filtr rozpočtu může fungovat, pokud je jasně označená jako orientační a pokud formulář za ní zjistí všechno, co metry nevidí.
Problém nastává, když je to jediné číslo, které zákazník dostane, a jediný údaj, který obchodník má. Pak kalkulačka práci nešetří. Jen ji přesouvá o jeden e-mail později.
